Cílem diplomové práce Slovenske ustreznice za češka oziralna zaimka ki in kateri je ukázat do jaké míry se dají česká vztažná zájmena který a jenž nahradit slovinskými ki a kateri a jaké jsou jiné vhodné alternativy překladu.S tím úzce souvisí i pozice těchto vztažných zájmen v každém jazykovém systému zvlášt', a to, jak mluvčí vlastně ovládají jejich tvary a jejich distribuci v daném jazyku. Diplomová práce se skládá z teoretické a praktické části, která se dále dělí na tři části. V teoretické části jsou popsána zájmena všeobecně se zvláštním důrazem na vztažných zájmenech který, jenž, kateri a ki, na popisu teorií jejich vývoje, pojmenování a klasifikace, jejich gramatické role a současných tvarů. V prvním a druhém dílu praktické části jsou prezentovány v tabulkách a ve schématech analýzy výskytů předmětných zájmen z románu Jak se dělá chlapec a jeho překladu do slovinštiny Kako se naredi fant. Výsledky ukázaly, že je zájmeno jenž v analyzovaném textu poměrně málo užíváno, pouze v předložkových tvarech se stále objevuje výrazně častěji než který, což odpovídá popisu v českých gramatikách. Srovnáním jsme dospěli k závěru, že česká vztažná zájmena který a jenž nemohou být všude nahrazena slovinskými ki a kateri. Zvláště důležité jeuvědomit si, že nemůžeme porovnávat užití českého který se slovinským kateri, jehož fonetická a formální podobnost by k tomu mohla svádět. Zjistili jsme, že v češtině existují lexikální a syntaktické prostředky, které mohou nahradit který a jenž, zatímco slovinština takové alternativy nemá. V třetí části diplomové práce pomocí anket potvrdíme, že Slovinci mají sklon podle kodifikace spisovného jazyka k nesprávnému používání zájmena kateri a Češi, žeuž neumějí správně tvořit některé formy vtažného zájmena jenž.
|